Tandemové kojení

Převzato od Maryam Frenzel-Hassan,
z němčiny přeložila Hana Kocurková

Když matka otěhotní, ještě než je její dítě připraveno se odstavit, možná, že se rozhodne nadále kojit své starší dítě i po narození miminka. Toto tandemové kojení může být pro matku velmi pěkným zážitkem; ale může být také “stresové”. Už před porodem jsou některé matky tandemovému kojení pozitivně nakloněny, jiné spíše váhají. Když se miminko narodí, je rozumné brát každý den, bez přílišného přemýšlení, takový, jaký je.

Většinou pomůže se starším dítětem o potřebách miminka otevřeně mluvit již během těhotenství. Při plánování porodu je lépe starší dítě odloučit od sebe jen na nezbytně krátkou dobu, nezávisle na tom, zda je ještě kojeno nebo ne. I tak může být oddělení pro dítě náročným obdobím.

Po porodu je mlezivo pro novorozeňátko zvláště důležité. Pokud je starší dítě kojeno jen příležitostně, nemusí si matka dělat žádné starosti, zda novorozeňátko dostane dostatek mleziva. Jestliže chce být starší dítě kojeno častěji, měla by si být matka jistá, že novorozeňátko nepřijde zkrátka. Novorozeňátko by mělo být kojeno před větším dítětem, aby mohlo plně vychutnat mlezivo, které potřebuje pít. V prvních týdnech po porodu se může postarat o domácnost a věnovat se staršímu dítěti otec nebo jiný pomocník, aby mohla matka snadněji pečovat o novorozeňátko.

Tandemové kojení není totéž jako kojení dvojčat!

Díky “rozházeným” hormonům je těžké být vždy racionální a objektivní. Matka může mít instinktivní pocit ochrany novorozeňátka a cítí se být vůči staršímu sourozenci podrážděná. Tento stav je zcela normální a často k němu dochází zejména v prvních dnech.

Často chce být starší dítě po narození miminka obzvlášť často kojeno; neboť kojení je více než jen pouhou potravou, znamená matčinu blízkost a pozornost. Kojení je pro starší dítě zárukou, že je stále ještě (přes rodinný přírůstek) milováno a že má stále místo na matčiných prsou. Starší dítě cítí náklonnost matky k miminku. Touží opět obnovit i svůj vztah k matce tím, že se chce nakojit. Usiluje také jiným způsobem o připoutání matčiny pozornosti.

Je možné, že starší dítě bude mít v prvních týdnech po narození miminka měkčí a častější stoličku, zapříčiněnu projímacím účinkem mleziva (kolostra). Jakmile mlezivo vystřídá “zralé” mateřské mléko, stolička se opět upraví (cca po. 2 týdnech).

Tandemové kojení snižuje výskyt nahromadění mléka v prsu a zajišťuje jeho hojnou tvorbu. Když je novorozeňátko kojeno ze začátku ještě nepravidelně, může starší dítě matce pomoci při nahromadění mléka a také podporuje jeho tvorbu.

Ve většině případů je při tandemovém kojení běžná hygiena zcela dostačující; to znamená pravidelné koupání či sprchování a čisté oblékání. Miminka jsou zvyklá na většinu domácích bakterií i bakterií svých sourozenců. Součásti mateřského mléka tuto imunitu podporují. Když sourozenec onemocní, matka nemusí každému dítěti určovat, ze kterého prsu má pít, neboť zárodky nachlazení a jiných infekcí, jsou přítomny již několik dní před vypuknutím prvních příznaků nemoci a přenáší se. Sourozenci se již před onemocněním jednoho z nich dělili po několik dní o matčiny prsy (a tím i o bakterie). Výjimkou jsou plísňová a vážná, velmi nakažlivá onemocnění. V této době jistě matka přidělí každému dítěti “jeho” prs.

Matka, která kojí dvě děti souběžně, má zvýšenou potřebu tekutin, zdravých potravin a odpočinku. Měla by proto přijmout nabídnutou pomoc pro obsluhu domácnosti i v péči o starší děti.

Matka si možná dělá starosti, zda novorozeňátko při tandemovém kojení získává dostatek mléka. Možná si přeje kojení staršího dítěte omezit na určitou dobu, nebo ho nechat pít, až když je miminko nasycené. Když je starší dítě s tímto uspořádáním srozuměno, je to dobré. Když ne, pomůže matce jistě princip “nabídka - poptávka”. Když se obě děti často kojí, bude mít také pro obě dostatek mléka. Miminko je na mateřském mléku bezpodmínečně závislé. Proto je dobré ho přednostně nakojit z obou prsů. Pokud si matka dělá vážné starosti, zda miminko přijímá dostatek mléka, může počítat mokré plenky. Minimálně 6 až 8 látkových plenek, nebo 5 až 6 plenek na jedno použití, ukazují, že miminko přijímá dostatek mléka.

Jak se starší dítě při dělbě prsů a případných omezeních při kojení cítí, záleží na jeho stáří, temperamentu a potřebě sání. Některé děti vycházejí s omezeným kojením (co se týká času, místa a délky) dobře, jiné nejsou schopny pár minut počkat. Flexibilita a experimentování mohou matce pomoci najít vhodnou cestu. Lze například miminko a starší dítě nakojit současně, nebo určit, kdo bude kdy kojen, nebo určit staršímu dítěti čas kojení, na který se může spolehnout.

Cítí-li se matka při tandemovém kojení velmi nepříjemně, nalezne v knize “Umění kojit” (“Womanly art of Breastfeeding” – LLLI, “Handbuch für die stillende Mutter” – německy) v odstavci o odstavení doporučení k pozvolnému a láskyplnému odstavení staršího dítěte.

Pro společné kojení dvou dětí existují různé pozice při kojení. Některé matky si položí nejdříve miminko do boční pozice “fotbalového držení” podpořené polštářem. Pokud matka volí polohu “madona”, možná že se bude staršímu dítěti líbit mít miminko ve svém klíně. Jiné matky přikládají nejprve miminko do pro ně pohodlné pozice a starší dítě nechají, aby si samo našlo vhodnou polohu. Starší kojené děti se dokáží nakojit téměř v každé poloze.

Šátek na nošení dětí (loktuše) nebo babyvak ulehčují matce mít miminko ve své blízkosti, a přesto mít volné ruce pro starší dítě. V některých babyvacích a určitých druzích vázání šátků (loktuše) může matka miminko nakojit pro ni v pohodlné poloze, a zároveň se může věnovat staršímu dítěti.

Otec může být při tandemovém kojení velkou pomocí, pokud se věnuje staršímu dítěti. Oba mohou spolu objevit nové činnosti.

Tandemové kojení mimo domov může i nemusí být problémem. Mnoho starších dětí je mimo domov příliš zaměstnáno, než aby mělo o kojení zájem.

Chce-li dítě přece jen nakojit, může ho matka poprosit, aby počkalo a poohlédnout se po vhodném místě, možná převlékací kabince nebo zajít do auta. Pokud matka obě děti kojí, když někam jde, je vhodné aby si oblékla oděv, který jí umožní diskrétní kojení. Také šál nebo šátek, přehozený přes jedno nebo obě děti, mohou být výhodné. Také kojení obou dětí před odchodem a staršímu dítěti nabídnout po cestě něco k jídlu a pití, mohou pomoci snížit potřebu sání staršího dítěte.

Každá matka má k tandemovému kojení jiný postoj. Některé o něm smýšlí pozitivně, jiné ne. I pocity jsou u každé matky vždy jiné, mění se také každým dnem, každým týdnem, každým měsícem. Některé matky se rozhodnou v těhotenství pro tandemové kojení, aby mohly nadále kojením uspokojovat potřeby staršího dítěte. Cítí se pevněji spjaty se starším dítětem ale i s nenarozeným děťátkem, které je ještě “cizincem”. Ale po narození miminka se pocity matky dramaticky mění. Matka je zcela unešena malinkým tvorečkem v jejím náručí. Starší dítě najednou vypadá tak dospěle, a matka reaguje velmi podrážděně až rozlobeně, že se starší dítě ještě stále kojí. Ne každá matka prožívá tuto změnu svých pocitů. Stane-li se to však, má možná pocit viny. Možná že se rozhodla pro tandemové kojení kvůli potřebám staršího dítěte, a teď se zlobí, když chce nakojit. Tyto pocity jsou normální. Protichůdné pocity – nejprve chtít starší dítě chránit, a pak se na ně kvůli jeho žádosti zlobit – jsou časté po příchodu dalšího přírůstku do rodiny, i když je starší dítě už dávno odstaveno.

Silné výkyvy nálad jsou časté právě v prvních týdnech po porodu, a jsou stejně jako hormonální změny v šestinedělí, součástí nového uspořádání života po narození miminka. I tyto změny nálad jsou pouze dočasné.

Některé matky jsou neklidné nebo podrážděné, když kojí miminko a starší dítě společně. Některé ruší tělesné pocity, které zažívají při kojení staršího dítěte. Matky praktikující tandemové kojení někdy popisují, jak se sání staršího dítěte a miminka od sebe odlišují. Pokud je matka při kojení staršího dítěte velmi neklidná nebo podrážděná, možná jí pomůže uvědomit si, že tyto pocity jsou běžné. Někdy může pomoci změna polohy při kojení a omezení doby kojení staršího dítěte, odpoutání jeho pozornosti jinou činností, nebo mu jako náhradu nabídnout lahodné svačinky či nápoje.

Matky se také často cítí “unaveny dotykem”, když po celý den konejší děti nošením a kojením. Děti ji potřebují, manžel se o ni zajímá a ona se ptá sama sebe, zdali bude mít zase jednou “svoji” postavu. Možná jí pomůže mít pro sebe každý den vyhrazeno několik minut. Může si dát horkou lázeň, vysprchovat se, či jít na krátkou procházku. “Malá chvilka jen pro sebe” působí divy.

Tandemové kojení vyžaduje kreativitu, pozitivní postoj a špetku humoru. Jestliže matka nenaplňuje jeden nebo všechny tři body, může se obrátit na někoho, kdo ji vyslechne: manžela, kamarádku, laktační poradkyni, nebo jinou matku, která má s tandemovým kojením zkušenosti. Je-li matka přesto se svou situací nespokojena a rozhodne se starší dítě odstavit, najde v již uvedené knize “Umění kojit” v odstavci “Pozvolna a láskyplně” tomu odpovídající doporučení.

Hana Kocurková 02/2001
uveřejněno se souhlasem autorky